Pozorování bouřek se dnes věnuje v naší malé zemi nejspíše alespoň o jeden řád více lidí než tomu bylo v době sepsání této práce v původním znění. A někteří z nich se již této činnosti věnují na téměř profesionální úrovni. Na této skutečnosti má svůj jistě hlavní podíl především rozšíření Internetu a snadná dostupnost technických prostředků, které umožnily lidem v daleko větší míře sdílet své znalosti a zkušenosti.
Ačkoliv již do značné míry pominul původní účel této práce, tj. seznámit čtenáře s poznatky z pozorování bouří, které nebylo na přelomu století vůbec snadné získat, tak přesto může tento poměrně rozsáhlý text i nadále plnit roli jakési prvotní inspirace či úvodu do studia konvektivních jevů.
S důrazem na pozorování bouřkových jevů, ale nikoliv s odborným meteorologickým výkladem, se dá nynější aktualizované znění využít nejen jako naučná literatura pro laickou veřejnost, ale případně i jako doplňková literatura ke studiu.
V českém jazyce je již několik let k dispozici odborná literatura, kterou jsem před rokem 2000 velmi postrádal. Tehdejší literatura se do značné míry bohužel omezovala pouze na matematický výklad termodynamických zákonů a pohybových rovnic, tedy poznatků využitelných snad jen v profesionální praxi numerického předpovídání počasí. Odkazuji zejména na výbornou knihu Fyzika oblaků a srážek [FOS07] autorů z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Českého hydrometeorologického ústavu.
Přesto si troufám říci, že i nadále není v českém jazyce k dispozici původní literatura, která by tuto práci ve svém úzkém zaměření na konvektivní oblačnost překonala. Nebylo nicméně nikdy účelem zdejšího pojednání poskytnout detailnější vhled například do problematiky konvektivních jevů, protože je k němu již nutné znát širší termodynamické souvislosti. V době, kdy jsem se meteorologii věnoval, bylo mou ambicí těmto jevům porozumět na úrovni nutné pro úspěšnou krátkodobou předpověď dalšího vývoje (nowcasting), nikoliv se jim ale věnovat po přísně odborné stránce. Vyžadovalo by to příliš mnoho úsilí, o jehož praktickém smyslu a perspektivě pro případné zaměstnání jsem již tehdy velmi pochyboval.
Ale dokonce ani po stránce popisu bouřkové oblačnosti si práce neklade za cíl být zcela kompletní. Bouřkovou činnost kromě zmíněných druhů oblačnosti běžně doprovázejí i jiné pozoruhodné fenomény, kterým by bylo možné se věnovat. Nezabývali jsme se podrobněji oblačností, která je výsledkem přeměny některých částí nebo celého bouřkového oblaku, případně bezprostředního vlivu aktuálního teplotního zvrstvení na vzhled určitých částí oblaků. Dospěl jsem k názoru, že si popis takové oblačnosti zde již nezasluhuje prostor. Vyžadovalo by to navíc poskytnutí popisu dalších procesů odehrávajících se uvnitř i vně bouřkové oblačnosti.
Není možné komplexně postihnout proměnlivost a rozmanitost oblačnosti doprovázející bouřkovou činnost. I stávající, místy až přespříliš důkladný a zřejmě i nadále v některých ohledech nepřesný výklad procesů a jevů podílejících se na vzniku a přeměně jednotlivých druhů oblaků přesahuje běžně vnímatelné skutečnosti.
Podobné lze tvrdit i o v práci zmíněné, ale neúplné a do značné míry zřejmě pouze z historických důvodů trpěné klasifikaci typů bouřek, která také příliš neodpovídá pozorováním v terénu. Ačkoliv sice meteorologie nepatří do společenských věd, u kterých se jinak běžně počítá s určitým stupněm neúplnosti a z toho plynoucí nespolehlivosti v praktickém využití, i v oblasti výzkumu konvekce je až příliš mnoho nedostatečně objasněných procesů, které ponechávají prostor k volnějším interpretacím. Podobně jako u společenských věd je zde důvodem velká systémová složitost, která pak nutně vyústí v rámci bádání k tvorbě příliš zjednodušených modelů.
Pokud se čtenář udivuje nad tím, proč není v celé práci například žádná podrobnější zmínka o principu vzniku blesku jakožto zcela pochopitelné součásti každé bouřky, není to opravdu v důsledku nějakého mého opomenutí. Nepovažuji výzkum vzniku bleskové činnosti za natolik pokročilý, abych se nemusel v práci omezit pouze na výklad některých nepodložených vědeckých hypotéz a domněnek. Jak naznačují některé novodobé poznatky z měření elektromagnetického záření ve spodní i vysoké atmosféře, opravdu toho ještě o příčinách a chování blesků víme jen velmi málo.
Neváhejte mě samozřejmě informovat o nalezených chybách.