Radarový snímek ČR
Na internetové stránce aktuálních radarových dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se každou půlhodinu obnovují snímky radiolokační odrazivosti získané z dat poskytovaných dvěma českými radarovými stanicemi. Jedna taková stanice je umístěna v Brdech, druhá pak ve Skalkách u Protivanova.
Radarové snímky zobrazují místa s výskytem významných srážek. Vlastní radarová stanice zjišťuje taková místa díky fyzikálním vlastnostem vodních kapek, kapiček a ledových krystalků, které odráží mikrovlnné záření vyzařované radarem.
Vydatné srážky jsou na výstupech z radaru zobrazeny červenými odstíny. Velmi nebezpečné srážky představují ostrůvky vyplněné bílou barvou. Zelené odstíny na obrázku představují výskyt významných srážek a modré odstíny reprezentují jen slabé srážky.
Radarový snímek s vypočteným srážkovým indexem
Aktuální nezpracovaný radarový snímek z ČHMÚ
Hodnota srážkového indexu: 6
Čas pořízení snímku: 06.05.2021 15:00
K originálnímu snímku z hydrometeorologického ústavu je po analýze radiolokační odrazivosti přidána informace v podobě indexu ukazujícím předpokládanou intenzitu srážek. Tento srážkový index si klade za cíl varovat před nebezpečností případných srážek. Při výpočtu se zohledňuje území České republiky a bezprostřední okolí přibližně 20 km od hranic. Zohledňuje se nejen výskyt místa s maximální odrazivostí, ale též hustota tří vrstev nejsilnějších odrazů.
Vyšší hodnoty indexu varují před výskytem významných srážek, tedy například silnými přeháňkami či bouřkami. Indexy o hodnotě větší než 8 varují před výskytem intenzívních srážek. Hodnoty mohou v extrémních případech překročit i pomyslnou hranici 10. Hodnoty okolo 10 se vyskytnou zejména v pozdním jarním a hlavně letním období, kdy se obvykle vyskytují silné bouřky s intenzivními lijáky.
Bohužel tento produkt je postižen jednou vadou. V posledních letech se totiž na radarových snímcích ČHMÚ velmi často vyskytují "falešné" odrazy, které způsobuje provoz četných bezdrátových sítí v republice. Tyto rádiové sítě totiž pracují na podobné frekvenci a ruší tak vlastní meteoradar, který je vůči tomuto vysílání velmi citlivý. Takové znehodnocení výstupů z meteorologického radaru se projevuje výskytem velmi dlouhých čar vycházejících z různých míst. Díky tomu je pak vypočítaný index občas velmi nepřesný. Zejména se taková vada projevuje v chladnější polovině roku, kdy hodnoty indexu prudce kolísají jen ve spodní části indexové škály. Při výskytu nebezpečných situací v letním období se nebudou tyto odrazy při výpočtu významně projevovat. Bohužel zatím nevím, jak zpracovat snímky tak, aby byla tato rušení při výpočtu indexu ignorována.
Provoz meteoradaru je ve veřejném zájmu, proto lze v budoucnosti očekávat, že budou bezdrátové sítě s provozem v daných radiových frekvencích zákonem zakázány. Více k tomuto si můžete přečíst na stránkách projektu Ronja nebo na fóru CZFree.
V ojedinělých případech se na snímcích objevují i šumy přijímané radarem ze Slunce. Jejich intenzita je však výrazně menší a nemá tak velký vliv na výpočet srážkového indexu.
Radarový snímek z Německa
Další obrázek zobrazuje snímek radarových odrazů nad celou oblastí Německa. Zajímavé pro nás je zejména to, že součástí snímku je i významná západní část naší republiky (ostře vpravo).
Obrázky z Německa jsou aktualizovány každých 15 minut. Navíc je možné si v prohlížeči zobrazit i několikahodinovou animaci vývoje srážek a dokonce i oblačnosti. Informační hodnota těchto zdrojů informací je veliká. V oblasti převládajícího zonálního proudění ze západních směrů je tak možné celkem spolehlivě odhadnout vývoj počasí i v ČR. Osobně tomuto zdroji věnuji daleko více pozornosti při sledování tahu bouřek než informacím z českých zdrojů.