Pozorováním následujících čtyř meteorologických map lze poměrně rychle posoudit aktuální stav počasí v Evropě celkem vyčerpávajícím způsobem. I pro profesionálního meteorologa stačí tento přehled k tomu, aby si utvořil základní obrázek o aktuálním počasí i o jeho blízkém vývoji.
Samozřejmě jde o dost statický a neúplný pohled na aktuální stav počasí. Ale pro hrubou předpověď vývoje počasí pro celou Evropu na následující den jsou tyto mapy celkem dostačující.
Kompozitní synoptická mapa
Univerzita v německém Kolíně (Universität zu Köln, Institut für Geophysik und Meteorologie) zveřejňuje mapu, na které je možné sledovat více zajímavých meteorologických parametrů najednou. Slouží jako docela dobrý zdroj pro analýzu přízemní situace v Evropě.
Kompozitní mapa Uni Köeln
Na mapě je znázorněno aktuální významné počasí v Evropě pomocí klasických meteorologických značek. Zároveň je součástí mapy i teplotní a tlakové pole, takže je možné zhruba odhadnout místa s přízemní teplou či studenou advekcí, ve kterých může mít počasí frontální charakter. V oblastech s rychlým prouděním jsou zobrazeny i pomocné větrné značky. Aby bylo možné ještě lépe identifikovat místa s pravděpodobným výskytem frontálního systému, jsou zvýrazněny i oblasti s největšími hodnotami změn tlaku vzduchu.
Na mapě ale chybí podstatné vlhkostní charakteristiky a je bohužel aktualizována jen čtyřikrát denně.
Geopotenciální hladina 500 hPa
Následující výstup z modelu GFS v barevných odstínech zobrazuje rozložení tlaku vzduchu ve středních výškách a také při zemi. A k tomu přidává také rozložení teploty vzduchu na tlakové hladině 500 hPa.
GFS mapa přízemního tlaku vzduchu a geopotenciálu 500 hPa
Zejména je dobré všímat si na této mapě úhlů teplotní advekce a střihu větru. Pro zjišťování případných oblastí se zostřující frontogenezí jsou to zcela nepostradatelné údaje.
Ekvivalentní potenciální teplota
Pro frontální analýzu a obecně zjišťování vlastností vzduchových hmot je stěžejním zdrojem informací rozložení hladin ekvivalentní potenciální teploty.
GFS mapa ekvipotenciální teploty
Izoentropy na mapě modelu GFS odpovídají tlakové hladině 850 hPa, kde už se tolik neprojevují periodické změny vzduchových charakteristik v mezní atmosféře. Mapa je ještě proložena přízemními izobarami.
Tryskové proudění
Význam tryskového proudění a pohybů zejména polární fronty na vývoj tlakových útvarů asi není nutné nějak zvlášť zdůrazňovat. Považuji ho za jeden z úplně nejdůležitějších prvků pro účely předpovědi. Na následující mapě je zobrazeno proudění na hladině 300 hPa. V letním období by možná bylo stejně vhodné sledovat i hladinu 200 hPa. Opět jde jako v několika předešlých případech o výstup z modelu GFS.
GFS mapa izotach v hladině 300 hPa
| [1] | Přestože má dnes už pohled zkušeného meteorologa s blíže neurčenou a rozhodně neměřitelnou "intuicí" během vytváření klasických předpovědí jen velmi pochybnou hodnotu, stále se nutné se snažit alespoň rozumět tomu, co se v atmosféře právě děje a nepřejímat bez rozmyslu všechny předpovědi vypočítané superpočítači. Meteorologické modely nejsou ještě zdaleka natolik vyzrálé a objem inicializačních dat tak velký, aby se meteorolog nemusel při analýze a předpovědi počasí jakkoliv angažovat. Zejména v oblasti lokálních a krátkodobých předpovědí konvekčních procesů je jeho cena zatím nezáporná. Bohužel mám takové neblahé tušení, že už možná za deset let tomu bude zcela jinak a kvalifikovaný meteorolog nezabývající se denně vylaďováním rovnic meteorologických modelů bude degradován jen na interpreta počítačových dat pro širokou veřejnost nebo považován jen za jakýsi relikt zašlých časů. Už nejméně deset let je tato tendence velmi zřetelná a nic nenasvědčuje tomu, že se tomu tak opravdu nestane. |