Prudký vývoj slabé odpolední bouřky v nevýrazném výběžku vyššího tlaku vzduchu. Po rychlém vývoji kumulonimbu (Cumulonimbus incus) následoval také jeho poměrně rychlý rozpad. Prostředí bylo charakteristické nevýznamným střihem větru a ve středních výškách poměrně nízkou relativní vlhkostí. Proto byl výstup do bouřky brzy přerušen vlastním sestupným prouděním, při kterém došlo zároveň i k intenzívnímu odpařování oblačné hmoty. Přerušení výstupného proudu krátce po rozvoji bouřkového oblaku je ostatně typickým znakem náhlých letních bouřek z tepla.
Přestože se tyto bouřky převážně projevují jen krátkými přeháňkami a po krátké době odezní, při pomaleji se rozpadající kovadlině mohou místně přinášet i krátká krupobití.